Situace lidí po povodni, i když jim voda přímo nevzala dům, byla často velmi svízelná. Někteří se z částečně zničených bytů museli vystěhovat a postupně se do nich vraceli, jiní museli ve vlhkých a zdevastovaných obydlích dále bydlet. Plošná pomoc od státu a později i od Českého červeného kříže ve výši několika desítek tisíc korun na nejnutnější potřeby byla velmi velkorysá, ale při nejlepší vůli nestačila, tak jako většina pomoci nasměrovaná do povodní. Nemohla nahradit zničený nábytek, koberce, kuchyňské přístroje. Někteří lidé byli pojištění, mnoho dalších si však muselo pomoci samo. Pro ty, kteří se bez vlastní viny ocitli v obtížné sociální situaci (převážně staří občané, rodiny s více dětmi, zdravotně postižení atd.), připravila charita tři projekty:

3.1. Vysoušení a vytápění domácností

Pro domácnosti, které nebylo možno do zimy 1997 opravit, a takových byla většina, bylo hlavním problémem vysoušení a vytápění. Kondenzační vysoušeče se ukázaly být pro promáčené byty a domy, v nichž museli lidé bydlet, nejvhodnější. Pro provoz potřebují ale stálou vyšší teplotu v místnosti (cca 20° C). Jako dar německé a rakouské vlády obdržela ČKCH prostřednictvím charitních partnerů v těchto zemích finanční prostředky na zakou-pení kondenzačních vysoušečů kanadské výroby značky Wood´s. Tyto vysoušeče se po testech ukázaly být jako nejracionálnější v daných poměrech, za jeden den odebraly cca 12 až 17 litrů vody. Vysoušeče rozváželi již od září do jednotlivých obcí povodňoví asistenti a zapůjčovali je smluvně obcím a místním charitám, které je dále půjčovaly jednotlivým domácnostem, mezi nimiž kolovaly. Vysoušeče se pak od podzimu 1998 postupně soustřeďovaly v Charitním skladě – Povodeň v Přerově, který se během jara 1999 transformoval v Humanitární sklad Olomouc. Z tohoto skladu se zapůjčovaly těm, kdo je ještě v souvislosti s povodněmi potřebovali. Další jsou připraveny k použití kdekoliv v případě potřeby, jako například 25 z nich bylo darováno ukrajinské charitě na Zakarpatské Ukrajině po ničivých záplavách v roce 1998. Rovněž byly v roce 1999 zapůjčeny do Německa (záplavy v Regensburgu) a v roce 2000 do Maďarska (záplavy na Tise).

Udržování stálé vyšší teploty kvůli vysoušení bylo pro obyvatele posti-žených domů a bytů finančně náročnější, než běžné topení během zimních měsíců. Prostřednictvím ACHO věnoval olomoucký arcibiskup Jan Graubner potřebným občanům v olomoucké arcidiecézi jeden milión korun na vytápění. Arcidiecézní charita Vídeň věnovala Arcidiecézní charitě Olomouc pro občany v povodňových oblastech 903 012,– Kč. Takto pak získalo pomoc v naší arcidiecézi 488 domácností. Příspěvky byly rozdělovány povodňovými asistenty. I zde byla dodržována základní kritéria – poskytování příspěvku sociálně slabším – starším občanům, rodinám s dětmi, zdravotně postiženým, apod., přičemž výše příspěvku pro jednu domácnost nepřesáhla 7 000,– Kč.

3.2. Vybavování domácností

Prostřednictví celé sítě místních charit (jejich skladů) bylo rozdáno obrovské množství použitého i nového nábytku a dalších potřeb pro domácnosti, zejména elektrospotřebiče (pračky, ledničky, sporáky). Od našich zahraničních partnerů (EU, německé charity, Ackermann Gemeinde) jsme získali darem 520 nových elektrospotřebičů a v olomoucké arcidiecézi jich bylo domácnostem rozdáno 300 kusů.

V Přerově zřídila ACHO centrální Charitní sklad – Povodeň, aby bylo možno nepřetržitě koordinovat zásilky humanitární pomoci. Tento sklad byl umístěn do areálu Meopty, a.s. (za její velkorysé pomoci – pronájem 1,– Kč ročně). Do skladu začala proudit pomoc z celé ČR i zahraničí. Zde byla evidována a povodňovými asistenty distribuována do postižených domácností.

Provoz byl zahájen v říjnu 1997 a ukončen v dubnu 1999, kdy došlo k jeho transformaci na humanitární sklad a přestěhování do Olomouce do Wurmovy ulice č. 11. Charitní sklad Povodeň dostal darem od našich zahraničních partnerů dva nákladní vozy DAF (od holandské charity) a IVECO (za peníze od švýcarské charity) a jeden mikrobus Mercedes (za peníze od rakouské charity).

Během prvních měsíců poskytoval sklad na žádost hlavního hygienika ČR také zázemí pro distribuci dezinfekčních prostředků. Ty získala charita od německé vlády prostřednictvím německé charity.
V následujících tabulkách uvádíme přehled financování skladu i jeho činnosti.

Provoz skladu

Zbývající potřeby byly převedeny do humanitárních skladů farních a oblastních charit v povodňové oblasti (Otrokovice,Valašské Meziříčí, Hradec Králové, Letohrad, Ostrava, Opava, Zábřeh, aj.).

3.3. Přímá pomoc na nákup zařízení bytů

Tato pomoc byla určena těm, kteří opravovali či stavěli dům a na zařízení bytu jim již žádné finanční prostředky nezbyly, či pro starší občany, kteří přišli o všechno, stěhovali se do náhradního ubytování a poté se stěhovali do nově vybudovaných domů pokojného stáří či domů s pečovatelskou službou. Přednost měli lidé, kteří se dostali kvůli povodním do svízelné situace a byli navíc osamělí, staří, invalidní, rodiny s mnoha dětmi a podobně.

Z finanční částky na přímou pomoc, která byla přidělena ČKCH z Konta Povodeň ve výši 54 349 000,– Kč, jsme na nákup základního vybavení bytů pro celou arcidiecézi vyčerpali 11 978 476,– Kč. Dále jsme na tento projekt obdrželi částku 16 123 868,50 Kč od švýcarské charity (z této sumy jsme po dohodě s ostatními diecézními charitami využívali pro olomouckou arcidiecézi částku 12 691 868,50 Kč, zbytek částky vybíraly diecézní charity v Hradci Králové a Ostravě).

Příjem a výdej hum. pomoci do Charitního skladu - Povodeň.

Z tohoto příspěvku, který byl občanům většinou poukazován na základě smlouvy, si mohli nakoupit např. ledničky, sporáky, pračky, stoly, židle, skříně, postele, pohovky, základní podlahovou krytinu a osvětlovací tělesa.

V následující tabulce uvádíme vyučtování tohoto projektu:

Charitní sklad - Povodeň v přerovské Meoptě a.s.